Z cest

Protože jsem každý rok někde s kolem na horách, chci se s Vámi podělit o pár zážitků z nich. Nejvíc jezdíme do rakouských Alp, jsou blízko a je tam neuvěřitelně kopců a tím myslím kopce až 2 500 m n.m. Nejvíc výjezdů - a taky výšlapů když už síly dojdou - máme na Edelweissspitze. To je 27 km stoupání. Dalších 7 km Vás dovede na Hochtor a na Glockner zbývá jen 16 km. Tam jsem byl třikrát.

V roce 2011 jsme vyjeli do Francie na Tour do oblasti Grenoblu a užili si vrcholy jako Col d'Izoard (2 361 m n.m.), a na italské straně Alp Col de Angel (2 744 m n.m.) a Col du Lautaret (2 058 m n.m.). Bohužel jsme skončili jen tady na další vrchol v pořadí, Col du Calibier (2 650 m n.m.) nás policie na kolech nepustila kvůli úplně ucpané silnici. Proto jsme sjeli zpátky do údolí, cca 30 km sjezd a sestup o 1 400 metrů, do města  Bourg d Oisanss ,která leží v úpatí  Alpe d'Huez a vyjedeme si tenhle krásný vrchol do výšky 1 860 m. Ten kopec se nezdá, ale je to pecka. Hned v úpatí se zvedne jak střecha a tak jsem to po několika kilometrech zabalil. Výjezd na Lautaret mi dnes stačí.Ostatní vyjeli. Tour je ve Francii tak populární, že všechny silnice, kudy se jede, jsou ucpané diváky a karavany.Je to obrovská euforie.

2012 , okusili jsme Giro v Itálii. Bydlelo se v Agabbě, zhruba 60 km od Cortiny. Výjezdy na vrcholy jsou kratší, ale prudší, než ve Francii. A zase jsme nastoupali tisíce metrů a tisíce metrů jsme si užili nádherné sjezdy. Vrcholy jako Paso Pordoi (2 239 m n.m), Passo Sella (2 244 m n.m.), Val Gardena (přes 2 200 m n.m.) přes Corvaru na Paso Campolongo (pouhých 1 900 m n.m.) a zpět do Arabby, vše za 1 jeden jediný den. Nádherný zážitek!

V dalších dnech jsme "udělali" Paso Falzarego,znova Paso Campolongo .Paso Valperola a nakonec Zoncolán s převýšením kolem 25%. Pokud chcete poznat převýšení na tenhle vrtchol zkuste na silničce vyjet v Krkonoších na Výrovku (a to je jen poloviční kopec), což jsme si zkusili v září, kdy jsme tam byli na 3 dny, ale na MTB. Bydleli jsme v penzionu JAVOR v Peci pod Sněžkou, úplně nahoře pod sjezdovkou. Majitelé penzionu jsou shodou okolností naši kamarádi z Hlinska. Nebudu je jmenovat, ale jsou do kluci Šílovi. První cesta vedla právě na Výrovku. Mladíci to vyjeli, já opět krokoval. Je to drsný, ale nahoře to byla paráda. Celé tři dny jsme se nádherně povozili po okolních kopcích, Černá hora, Václavák, atd. Příští rok tam jedeme zase.

 2014. Jsme si před Krkonošemi zajeli do francouzkých alp,do okolí Grenoblu.Za týden jsme stačili vyjet dvakrát Calibier,jednou od Bergu a podruhé od Col de Telegraf z druhé strany a dvakrát Alpe de Huez,také ze dvou stran.Klasickou cestou  z Bergu a podruhé od přehrady směrem na Col de Sarrene a opět Alpe de Huez.Byla to paráda,celkem nastoupáno přes 10 000m výškových.A to jsme nestihli ani Col de Izoárd,ani Col Angel,to by se stihlo jen kdybych byl o dvacku mladší.

Přál bych takový výlet každému,i kdyby to měl vyjet autem,či na motocyklu

 Týden na to Krkonoše,s výjezdem opět na Výrovku,Luční,zpátky na Bufet,Lyžařskou,Husovku a na penzion.Druhý den  přes Jánské lázně na Černou horu po nádherné asfaltce,jakou v Hlinsku nemáme,přes Václavák a Pražskou na Hnědý vrch a domů.Byl to skvělý víkend.

 V roce 2015 jsme vyjeli autobusem do Livigna.Bylo nás 12,proto autobus.Bydleli jsme kousek od centra města,takže jsme byli ušetření před davy lidí,co tohle krásné město navštíví.A navíc je to nejen vyhlášená oblast sportovců,ale i bezcelní zóna,kde se dobře nakoupí.

   Měli jsme střídavé počasí,od m mlhy s deštěm,tak i nádherné slunečné dny.Určitou nevýhodou je,že je město sevřené mezi horami,proto je možnost vyjetí trochu omezená,defakto jsou jen dva směry,kudy vyjet.Směrem ke švýcarským hranicím na paso Forcola di Livigno do 2315 m/m.Krásný a dlouhý výjezd.Do protilehlého kopce se vyjíždí do osady Trepalle na Paso Eira,2208m/m..Tohle stoupání jsme si vyjeli několikrát,,když bylo volno.Jednou jsme to protáhli směrem na Bormio na vrchol o cca 15 km dál,na Lago di Foscagno,na metě 2315 m/m.A protože jsme nikdy nejeli na Paso Stelvio ze strany od Bormia,zajeli jsme do města autobusem a vyjeli Stelvio.Drsnej kopec.Přestože je výjezd z Bomia o cca 300m výš,než z druhé strany,je výjezd velmi náročný,stoupání je mnohem prudší,měl jsem toho dost.Byl to opět dobrý výlet.

      V září 2016,jsme zajeli ještě jednou do Francie.Opět jsme bydleli v Les 2 Alpes,ale v jiném penzionu.Bylo nás jen 7 a chtěli jsme hlavně navštívit místa,která měl vyhlédnuta kamarád Jirka Fidler.To byl hlavní cíl zájezdu.Než jsme se tam vydali,sjeli jsme si opět  Col du Calibier,2642 m/m.Vyjeli tam všichni,mimo mě a Jirky Sokola,už jsme toho měli dost,když den předtím jsme seděli 16 hod.v autě.My dva jsme skončili  na Col du Lataré,2058m/m.Druhý den jsme přejeli autem do  obce Allemond,odkud všichni,mimo mně a Jirku,nabrali směr na Col de la Croix de Fér,do 2067m/m.Ani letos jsem tam nevyjel,ale dojel jsem dál,než před 2 lety,asi o 10 km,než jsme to otočili zpátky až do Burgu a domů jsme jeli autem.6.9 jsme vyjeli autem na Calibier,okud jsme všichni,až na Slávka,sjeli do Valloire a přes Col du Telegraf spadli o cca 750m níž,do města Saint Michel a odtud jsme pokračovali na serpentíny do Montvernier,kde uprostřed kopce stojí kaplička,kde jsme na stojan připevnili puntikaté triko pro nejlepšího vrchaře,s nápisem Fíďa a vzdali hold Kamarádovi.Projetí těhle serpentin je lahůdka, výjezd po cestě vylámané v prudké skále na jížní stráni,kde do vás pere slunce,to jsou galeje.Už jsem toho začínal mít dost a to jsme museli ještě 20 km do Michalu a z něj stoupák na Telegraf,nastoupat o cca o 750 m výš.Všichni nám ujeli,ale my s Jirkou jsme to nevzdali a vyjeli.Zatím co jsem si původně myslel,že z Calibieru sjedu na kole,těď jsem na to ani nepomyslel,ujeli jsme skoro 100 km a byl jsem hotovej.A taky nebyl důvod vyskakovat,den nato jsme chtěli na Alpe de Huez,tvrďák mezi kopci.Tak jako předloni jsme jeli dál na Col Sarene do 2 000 m/m a potom už jen sjeli do Chambonu,kde jsme nasedli do auta a jeli domů.Další den,9.9 jsme si my důchodci dali pauzu a tak místo abychom jeli Alpe obráceně,jak jsme původně chtěli,,to je na Col Sarene,pak Alpe a do Burgu,ti dva důchodci se projížděli v okolí přehrady a já si ještě jednou vyjel z lehka na Col de Lataré.Už jsem jel v pohodě a taky z posledního a nebylo kam spěchat.I když jsem vyjel o 60 m výš,než je Sarene,na Lataré to není tak prudké,nechá se to jet.Opět to byl nádhernej výlet,ale tentokrát jsem dojel do Čech docela poničenej.Jen mě mrzí ten Calibier.

2017.Čeká nás znova Francie s výjezdy na Col d Izoárd,Col d Calibiér,Col Angel a další okolí města Briancon.Už se těším.